Má hrdost, že jsem občanem České republiky, přechází ve stud a smutek

Domníval jsem se, že v poslanecké sněmovně České republiky pracují inteligentní a slušní lidé. Kampak mě asi přivede má naivita?

„Homosexuálové budou usilovat o sex s dětmi“. Tuto větu jsem si přečetl i podruhé, potřetí… Musel jsem ji číst stále znovu a znovu a stále nemohu uvěřit tomu, že se netýká někoho, kdo ji pronesl v hospodě, ale že vyšla z úst paní poslankyně Ing. Pavlíny Nytrové, která ji pronesla v poslanecké sněmovně při projednávání zákona, který by gayům a lesbám, žijících v registrovaném partnerství, umožnil osvojení dítěte druhého partnera.

A to se s mnoha předcházejícími názory paní poslankyně plně ztotožňuji. Nyní se bohužel za ni stydím a z toho, že se tímto názorem nechali někteří lidé negativně ovlivnit, mě přepadá smutek a lítost nad dětmi, které právě to, kde a s kým budou žít a kdo se bude o ně starat a vychovávat je, ovlivnit nemohou.

Nejde přitom o adopce, jen o osvojení dítěte partnera. Podobně jako když po rozvodu manželského páru si nový manžel či manželka osvojí dítě z předchozího vztahu. Nutný by k tomu byl souhlas druhého biologického rodiče. V páru dvou gayů, kde se jeden z nich bude starat o dítě z předchozího heterosexuálního vztahu, by si jeho partner mohl dítě osvojit jen tehdy, když k tomu dá souhlas jeho matka. Že by si paní inženýrka pletla dojmy s pojmy?

Mimo jiné paní inženýrka Nytrová pronesla: „Žádné alternativy nemohou nahradit základní buňku rodiny, již tvoří jeden otec a jedna matka“. Ale jistě, s tím snad ani nelze nesouhlasit. Ale je život v kojeneckém ústavu, dětském domově případně v jiném podobném zařízení pro miminka a děti lepší, než život u registrovaného homosexuálního páru? A pak - zákon o registrovaném partnerství prošel v roce 2006. Počítám-li správně, je to již deset let. Za tu dobu, alespoň doufám, jsme se zase o něco posunuli, jsme bohatší o mnoho zkušeností a máme více znalostí o celé této problematice.

Dále nám všem paní inženýrka řekla: „Hlavní stránka tohoto problému však spočívá v naprosto jiné skutečnosti. Otevírá se zde totiž možnost, že všichni lidé hlásící se k homosexuálnímu způsobu života, si budou moci adoptovat dítě.“ Ale paní inženýrko. No samozřejmě, teoreticky ano. Ale máte vy vůbec nějaké povědomí o tom, jak je obtížné získat dítě k osvojení? Jak důkladná a důsledná jsou prověřování partnerů?

Je mi líto, ale z vašich slov jsem vůbec nezískal pocit, že usilujete o zájmy nevinných dětí a o co nejlepší a stabilní podmínky pro výchovu dětí, tak jak sama uvádíte. Spíše mi přijde, že právě opak je pravdou.