Jan Paroubek

Chcete rychle a definitivně přijít o své knihy?

10. 12. 2016 11:18:47
Přivezte je k ocenění do nejmenovaného antikvariátu v Jičínské ulici v Praze. Vraťte se pro ně za dva dny a budete mít po starostech. Nedostanete ani peníze, ba ani zpět svůj majetek, který jste antikvariátu svěřili k ocenění.

Na základě projeveného zájmu o knihy z mé zaslané nabídky, jsem v pondělí 5. 12. 2016 v cca 17:30 předal knihy do antikvariátu v Jičínské ulici v Praze. Převzala je sympatická paní, která si zapsala mé telefonní číslo s tím, že mi pan majitel zavolá a nabídne cenu. Majitel mi zavolal ještě téhož dne v 18:31. Domluvili jsme se a já jsem druhý den, tedy 6. 12. v cca 17 hodin opět navštívil výše uvedený antikvariát, kde jsem si vyzdvihl domluvenou finanční částku a zanechal jsem tam další knihy. Konkrétně sedm dílů cestopisů, jejichž autorem je polský spisovatel Antoni Ferdynand Ossendowski.

Čekal jsem, až mi pan majitel opět zavolá a nabídne částku za výkup. Vzhledem k tomu, že se mi neozval, požádal jsem manželku, ať do antikvariátu zajde a knihy vezme zpět, případně bude-li je chtít pan majitel odkoupit, že je tam může nechat. Ve čtvrtek 8. 12. v cca 13 hodin byla tedy manželka v antikvariátu s žádostí o výkup, nebo vrácení knih zpět. Pan majitel mé manželce oznámil, že za ně dostaneme 50 Kč, s čímž nesouhlasila a požadovala vrácení knih. Na to manželce odvětil, že je zlikvidovali, že jsme si je měli vyzvednout o den dříve, že přišla pozdě. Poněkud protichůdné tvrzení. Jeho reakce a následné chování, byly plné výsměchu, arogance a více vzájemně si odporujících tvrzení.

Ve stejný den, tedy ve čtvrtek 8. 12. v cca 18 hodin, jsem dorazil do antikvariátu já. Pan majitel mi sdělil, že řekl manželce, že knihy nevrátí a nabídl jí 50 Kč za jednu knihu, kterou si ponechal. Ostatní prý znehodnotil, protože byly neprodejné. Že by jedna kniha z velmi zachovalé série cestopisů stála za zakoupení a ostatní nikoliv? Zajímavá informace. A proč manželce říkal něco úplně jiného, než mně?

Nejdříve jsem si myslel, že jde o omyl. Vždyť tento antikvariát je otevřen déle, než patnáct let a náš první obchod před dvěma dny proběhl naprosto v pořádku. Získal jsem tedy k panu majiteli a paní, se kterou jsem jednal, důvěru.

Bohužel o omyl nešlo. Následně mi pan majitel zopakoval prakticky totéž, co řekl mé manželce. Ale svou verzi si poněkud upravil. Buď padesát korun, nebo nic. Za co? Za zlikvidované knihy, které měly daleko větší hodnotu? Prý jsem přišel pozdě, knihy tedy již nemá, znehodnotil je. Vyšel jsem před antikvariát, abych zvážil, jaké kroky podniknout k získání svého majetku zpět. Po chvíli vyšel pan majitel za mnou, prý abych se vrátil zpět. Následoval jsem jej. Uvnitř mi řekl, že pokud se mu přijde má manželka omluvit za své nevhodné chování, které u něj před několika hodinami předvedla, knihy nám vrátí. To jsem nepřijal, jednak jsem neshledal důvod, za co by se měla má manželka omlouvat, a pak, po opakovaném tvrzení pana majitele, že knihy znehodnotil, vlastně ani nebylo co přijmout. Nebo snad ano?

Po návratu domů jsem si na chvíli sedl k počítači, zda tam nenajdu nějaký podobný případ. No, příliš dlouho to netrvalo. Na dva konkrétní příklady se můžete podívat zde:
http://www.lokola.cz/detail/311512/antikvariat-dana-kurovce
https://www.yelp.cz/not_recommended_reviews/antikvari%C3%A1t-dana-kurovce-praha

Autor: Jan Paroubek | karma: 23.20 | přečteno: 932 ×
Poslední články autora