Jak jsem se spřátelil s opilou squatterkou a prostitutkou v jedné osobě
V autobusu si ke mně přisedla nějaká žena. Přitiskl jsem se více k okénku, abych pro ni a její dvě tašky udělal více místa. Nevšímal jsme si jí. Trochu se zavrtěla a opřela se o mě – omluvila se. Řekl jsem jí, že se nic nestalo, a dále jsem se věnoval okénku autobusu a domům, probíhajících kolem něj.
Matně jsem zaregistroval zvuk přes uličku. Pán si zrovna rozbaloval balíček žvýkaček. Na to žena sedící vedle mě zareagovala. (Bylo to na svátek Lucie, tak ji přejmenuji na Lucii). „Já bych si dala taky.“ Pobavila mě. Tón jejího hlasu nebyl nijak nepříjemně vlezlý, naopak byl příjemný a působil docela vesele. Pak se dala s pánem do hovoru. Však měli hovořit o čem. On vyléčený alkoholik a ona bývalá alkoholička, která se před několika týdny k alkoholu opět vrátila. „Když mě ty alkoholový okna bavěj.“ Řekla Lucie pánovi. Zhruba po dvou stanicích pán vystoupil a Lucie se obrátila ke mně: „Jak se dostanu, prosim vás na Žižkov?“ „A kam přesně?“ „Tam, kde je hodně popelnic.“ „Prosím?“ „No, pamatuju se, že tam je bordel – samý popelnice.“ „No, tak to jste mi tedy pomohla.“ Ale je pravdou, že ta odpověď mě opravdu velmi pobavila a asi na ni nikdy nezapomenu. Nakonec mám pocit, že na Lucku také ne.“ „Pojedete tedy do stanice Želivského, ta je k Žižkovu nejblíž. Dál vám můžu poradit, jen když si vzpomenete, kam přesně se potřebujete dostat.“ „Já to tam nějak poznám a moc si mě nevšímejte, jsem opilá.“ Ale bavili jsme se spolu dál, sice z důvodu Lucčiny opilosti, tak nějak na přeskáčku, ale kupodivu to nebylo nepříjemné. Až do toho dne jsem všechny hovory s opilými lidmi a bezdomovci v MHD odmítal a v nouzi jsem si přesedal na jiné místo. Ovšem tohle bylo něco jiného.
Lucii mohlo být tak kolem třiceti let. Byla snědší, a i když obličej jevil známky jakési pozitivní péče, působila Lucka poněkud unaveným dojmem. Nebyla zrovna dokonale čistá a upravená a její oblečení mělo dobré časy již dávno za sebou. Ale na mě zapůsobila tak nějak zvláštně, vlastně mi byla svým způsobem i sympatická. Jistě, v její řeči se objevovala i slova nepublikovatelná, ale jinak mluvila poměrně kultivovaně a z jejího projevu, a to i přesto, že byla opilá, bylo znát, že je vzdělaná. Však mi také Lucka řekla, že dříve pracovala v realitách. Chodila pěkně oblékaná a měla se velmi dobře.
Během našeho povídání se náhle zasněně zadívala z okna na malou holčičku – „jé, ta vypadá jako moje dcera“. Řekla mi, že její přítel (možná manžel – nepamatuji se přesně) jim zapálil dům. Nechal v něm uhořet jejich pejska a ještě to natáčel na kameru. Prý to pak vystavil na You Tube a vydělal tak hodně peněz. „Mám známé v reklamě, oni mi pomůžou, chci vidět jeho fotky vyvěšené na zdech, chci se mu za to pomstít.“
„Jé, tady to vypadá jako na Žižkově.“ „Jenže jsme teprve v Nuslích“. „No jo, ale je tu taky hodně popelnic.“ Na chvíli se otočila, aby se podívala dozadu po osazenstvu autobusu. „Všichni čuměj, jak si tady povídáte s ňákou děvkou. Ale mně je to volný, já timhle autobusem už nikdy nepojedu.“ „Tak to já jezdím tímhle autobusem pravidelně každý den a nevadí mi to. Nestydím se za Vás a je mi úplně jedno, co si o mně tihle lidé myslí. Naopak, kdybyste nebyla opilá, pokusil bych se vás sbalit. Škoda, že jste zase začala pít. „Já vím, že nemá cenu vás poučovat, ale jste chytrá, docela hezká…“ „No a co? Manžela jsme měla, dítě jsem měla, dobrou práci jsem měla… Všechno je pryč a už nic z toho nechci.“ „A co cestování?“ Brnkl jsem na tu správnou strunu. „No, to by mě moc bavilo.“ “A není zrovna to, tou správnou motivací?“ „Jo, ale nejdřív musím vidět fotky toho h….a na zdech.“
Cesta dále ubíhala v trochu zmateném, ale příjemné hovoru. Dozvěděl jsem se, že nyní žije ve squatu na Žižkově. Měla se tam sejít s ostatními v půl jedné (byli už skoro čtyři hodiny) a jet do Rakouska. „To tam budou tak dlouho čekat?“ „No a proč by ne, já jsem na ně jednou čekala dva dny. No, a když tam nebudou, pudu zejtra normálně do práce.“ „Máte práci nebo ji budete hledat.“ „Vždycky si něco najdu.“
Zeptal jsem se, zda je ve squattu policie moc neobtěžuje. Prý, že ano a hlavně jí, protože je ženská. Ale nakonec jí nechávají a hlavně se zabývají jejími mužskými spolubydlícími, protože se pohybují mimo zákon. Zatímco Lucka ne, prý pracuje. „Ale já nedělám v bordelu, já si můžu vybírat.“
Dojeli jsme na konečnou do stanice Želivského. Ještě jsme spolu vystoupili a já jsem Lucce začal vysvětlovat a ukazovat, kudy na Žižkov. Lucka chtěla jít pěšky a vybrala si cestu po Vinohradské a dále Jičínskou. Chvíli jsem váhal, ale nakonec vzhledem k tomu, že nebydlím daleko, jsem na kus cesty nabídl Lucce doprovod. Šli jsme spolu, Lucka šla téměř rovně a dokonce se v pohodě vyhnula velké louži. Ještě chvíli jsme si spolu povídali. Po pár set metrech jsem se zastavil, abychom se rozloučili. Popřál jsem Lucce hodně štěstí a chvíli se za ní díval, jak odchází.
Bylo to opravdu zvláštní, myslím, že na toto setkání nikdy nezapomenu. Navíc – Lucka získala mé pochopení, ba dokonce i úctu. Měla tolik příležitostí o cokoliv mě požádat, měla tolik příležitostí se nabídnout. A nic z toho neudělala, ani nenaznačila.
„Lucko, držím ti palce a moc ti přeji, ať je tvá budoucnost slunečná a protkaná cestami plnými rozkvetlých květin.“
Jan Paroubek
Nejlepší přítel člověka?
Část 1. Pejsek jako vánoční dárek? No proč ne? Ale... „Milý Ježíšku, já si strašně moc a moc přeju dostat k Vánocům pejska".
Jan Paroubek
LGBT aneb kam jsme se to dostali
Za koho se považujete vy? Nebo bych se měl spíše zeptat, kam patříte vy? Nepřipadá vám to tak trochu mimo reálný život?
Jan Paroubek
Pohlavní nemoci a pohlavní úrazy. Co o nich víte?
Však já vím, o pohlavních nemocech víte mnoho, avšak vsadím se, že o pohlavních úrazech nevíte vůbec nic. Ba se dokonce mylně domníváte, že nic takového není, ale...
Jan Paroubek
Jak na tom budeme se ZDRAVÍM za deset let?
Upozorňuji, že tento blog se netýká koronaviru, i když... Zkuste si jej přečíst až do konce, prosím. Jsem zvědavý hlavně na negativní komentáře.
Jan Paroubek
Zdravá strava pro ty, kteří si rádi hrají
Jak jíst zdravě a navíc současně hravě aneb hrátky se zdravým jídlem, a to nejen se syrovou zeleninou.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Řidič Porsche srazil ve Vysočanech ženu s kočárkem, ta utrpěla vážná zranění
V pražských Vysočanech sjel řidič automobilu ze silnice a srazil ženu s kočárkem. Podle mluvčího...
Školák měl v osmi letech dvě mrtvice. Nemocných dětí od covidu přibývá
Premium Netušili jsme, že mrtvici mohou dostat i děti, říkají rodiče těch, které to zažily. Některé dokonce...
Objekt bývalého děkanství s pozemky 3869 m2 v Hostouni u Horšovského Týna
Chodské náměstí, Hostouň, okres Domažlice
4 950 000 Kč
- Počet článků 67
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1123x