Lehká báseň v těžké době, aneb své rodiče máme stále velmi rádi. Nezapomínáte na ně?

Stále mě pronásleduje pocit, že toho v současné době děláme pro své rodiče tak nějak málo. Nákupy? No to je přeci jasná věc. Pomoc s pejskem? Také jasná věc. Poskytnutí roušek? To bych ani neměl psát. Ale co dál? Jak je rozesmát?

Milá maminko, milý tatínku,

máme pro vás novinku.

Až roušky sundáme,

na dlouho se setkáme.

Nejdřív půjdem na procházku,

kde projevíme vám naši lásku.

Pak pojedeme na výlet,

společně tam i zpět.

Oběd, kávu a dortíky si dáme,

s našimi pejsky se polaskáme.

Však vy víte, že vás rádi máme,

a samotné a smutné vás nenecháme.