- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Už MHD skoro nejezdím a když tak mimo špičku, ale když jsem jezdil do práce tak z vašeho výčtu mi vadili jen ti s batohem na zádech. Ti lidé si neuvědomují, že batoh na zádech je vlastně další cestující zatímco batoh u nohou nevadí. Jednou v sobotu ráno mě v autobusu takto otloukala trup starší paní s batohem na zádech a běžkami v ruce nervózně se vrtícící asi z toho, že jede pozdě (pracoval jsem na směny).
Sezení se mě netýká - zásadně stojím, ale vidět sedícího uhývajícího hlavou batohu na zádech spolucestujícího není zrovna příjemný pohled ani pro nezúčastněného.
Chci se zeptat těch s batohy proč vlastně do zaměstnání tahají batohy. Se školáky je to jiné. Já do práce chodil vždy bez jakéhokoliv zavazadla max. malou aktovkou.
Ten batoh vám vysvětlím - většinou ještě jdu z práce cvičit, takže si s sebou beru věci na to cvičení. Odtamtud pak chodím pěšky, batoh si hodím na záda a jdu. Kdybych táhla v ruce tašku, nebo měla velkou kabelu přes rameno, tak jsem cvičila zbytečně. Problém není v zavazadle, problém je v tom, aby ho lidi drželi tak, že neobtěžuje ostatní cestující.
Takové ty tašky na sedadle jsou vhodnou příležitostí k procvičování asertivity. Požádám-li slušně o uvolnění toho místa, občas se někdo zatváří zpruzeně, ale snad vždycky mi ho uvolní.
Mám podobnou zkušenost. Protivných ksichtů si nevšímám, někdy se i mile usměju.
Tak lidi jsou lidi, no. Nicméně z vlastní zkušenosti musím říct, že většinou udělají beze slova to, co po nich člověk chce.
Nejvíce k naštvání jsou v MHD nicméně důchodci, před kterými se nějaký člověk zvedne, aby jim uvolnil místo, a oni okázale předstírají, že místo nevidí, že jsou stále mladí a kdovíco ještě; eventuálně, že přeci budou na další vystupovat, což samozřejmě neudělají. Vstanuvší člověk kouká a je mu blbý si sednout zpátky, ostatní čekají, až si důchodce sedne, takže je ve voze nakonec místo, na kterém nesedí nikdo. To je na vykázání z přepravy i bez paragrafu.
Já se vždy zvednu a nepřemýšlím o tom, zda se ten důchodce posadí nebo ne. Umožnit staršímu, aby si sednul je automatická slušnost!
Výjimečné bohužel není, když v autobuse plném sedících školáků, nikoho z nich ani nenapadne se zvednout, když přistoupí babička s hůlkou nebo někdo s nohou v sádře a s berlemi.